Úvod (Můj vlastní příběh)
Byla tichá noc. Klid přerušovalo jenom šumění ve větru a sem tam zahoukání sovy. Vtom se někdo ozval: „Bílý drápe? Co tady děláš?“ „Na to bych se mohl zeptat i tebe Sedmikrásko. Sledoval jsem tě. Proč jsi tady?“ řekl Bílý dráp. „Těžko se to říká… víš… budu mít koťata. Koťata s válečníkem z jiného klanu…“ „Snad nemyslíš válečníka z Bleskového klanu?“ přerušil ji Bílý dráp. „Ano. Ano myslím. Za chvíli se mi narodí.“ „To snad nemyslíš vážně Sedmikrásko! Porušila si válečnický zákoník!“ „Sedmikrásko! Ehm… Bílý drápe?“ ozval se nějaký hlas. „Ohnivý kožichu!“ „Ohnivý kožich…? Já myslel, že jsi oddaný válečník!“ „Neřekneš to, že ne?“ „Jasně, že ne! Vyloučí mě z klanu a stanu se samotářem. Řeknu to! Co jste si jako mysleli?“ „Prosím! Udělej to pro koťata! Pro nás!“ „Tak dobře.“ „Už! Už je to tady! Koťata chtějí na svět!“